Turistické informace o Rusku.
Tipy na dovolenou.
Transsibiřská magistrála
Transsibiřská magistrála je neodmyslitelnou součástí Ruska. Vede od Vladivostoku na jihovýchodě Sibiře až do Moskvy na Jaroslavlské nádraží. Během cesty po Transsibiřeské magistrále projíždí vlak 90 městy (například Irkutsk, Krasnojarsk, Novosibirsk, Omsk, Čeljabinsk aj.), zdolá 2 kontinenty, míjí 8 časových pásem.
Délka Transsibiřské magistrály je 9289 km, což z ní činí nejdelší železniční trať na světě. Je viditelná dokonce i z vesmíru. Transsibiřská magistrála, jakožto hlavní dopravní tepna Ruska, se stavěla v letech 1891 – 1916, a to od obou konců směrem ke středu.
Jízdenky na cestu po magistrále si můžete koupit na Jaroslavlském nádraží, a to buď u běžných pokladen nebo u pokladen Intourist. Jízdenky se vydávají pouze na osobní doklady, tzn. po předložení cestovního pasu. Jízdenky si můžete zakoupit jako „plackartu“ nebo do kupé. „Plackartnyj“ vagón se skládá z několika oddělení se 6 lehátky, tato oddělení však nejsou nijak oddělena od ostatních. Vcházíte tedy v podstatě do otevřeného prostoru, který přímo vybízí k seznámení se spolucestujícími. Cizince většinou hned poznají a velmi rádi se s nimi seznamují. Pokud pro vás není jazyk překážkou, můžete si cestu zpříjemnit rozhovory s místními. Rusové jsou v tomto ohledu velmi otevření, rádi vám povypráví o své rodině a životě. Strach o osobní věci je na místě, nicméně pokud budete v rozumné míře obezřetní, pravděpodobně se vám nic neztratí. Vcelku osvědčeným řešením je kapsa na doklady, kterou si můžete připnou pod oblečení, například kolem pasu. Jízdenka do kupé je dražší, takováto jízda je sice pohodlnější, ale budete tím ochuzeni o atmosféru v „plackarnom“ vagóně. Další zvláštností je také tzv. „obšij“ vagón, kde si své lehátko musíte vybojovat na principu „kdo dřív přijde, ten dřív mele.“ Pokud přijdete později, pak budete muset sedět, kde se dá, dokud se neuvolní místo.
Cesta trvá 6 dní a 6 nocí, během kterých trávíte čas se spolucestujícími, spíte, čtete. Vlak jede maximální rychlostí 120 km v hodině, průměrnou 65 km v hodině. Vlak je dlouhý až 500 m. Expres Rossija vyjíždí každý druhý den z Jaroslavlského nádraží. Během cesty se vám naskýtá pohled na lesy, vesničky, močály, jezera aj.
Chcete strávit dovolenou či zájezd jinde? Pak zkuste Chorvatsko (Dalmacie, Istrie) nebo exotiku jménem Kanárské ostrovy.
Během cesty můžete využít „kipjatku“ – tedy horké vody, která je vám stále k dispozici. Je proto dobré mít u sebe vlastní čajové nádobí, popřípadě čaj a kávu. U průvodčího si pronajmete ložní prádlo.
Říká se, že slovo „vagzal“, tedy ruský výraz pro nádraží, pochází z francouzského označení pro zábavní park. Jaroslavlské nádraží v Moskvě je sice relativně na úrovni, avšak cestou po transsibiřské magistrále míjíte taková nádraží, která se tomuto výrazu velmi blíží. Vlak během cesty zastavuje (zhruba každé 2–4 hodiny) na nádražích, kde si můžete od různých trhovců koupit různé věci, například velmi oblíbenou nakládanou zeleninu, mléko, ryby, brambory s koprem aj. Pokud ale budete vystupovat z vlaku, hlídejte si, aby vám neujel. Průvodčí už totiž většinou nedává znamení a vlak se prostě rozjede. Pokud plánujete, že si cestu po Transsibiřské magistrále rozdělíte na několik úseků, musíte mít na každý úsek jízdenku zvlášť. Nelze mít jednu jízdenku a vystupovat a nastupovat kde a kdy se vám zachce.
Na Transsibiřské magistrále se nachází město Irkutsk. Zde pobýval dva roky Jaroslav Hašek. Je po něm pojmenována ulice, má zde pamětní desku a ve městě najdete také Pivnici u Švejka. Transsibiřskou magistrálu využil i T. G. Masaryk. Během téměř měsíční cesty napsal spis Nová Evropa. Transsibiřská magistrála posloužila také českým legionářům, kteří se vraceli z Ruska domů.